Šilheřovická golfová srdcovka inženýra Cieslara

V dobách komunismu to bylo s golfem nahnuté, protože golf považovali komunističtí funkcionáři za buržoazní sport. V padesátých letech dokonce golfu hrozilo velké ohrožení a tento sport musí bojovat o své přežití. Šedesátá léta sice přinášejí určité uvolnění proti likvidačním letům padesátým, ale na svůj velký golfový boom si Československo přesto muselo ještě několik desetiletí počkat.
golfové hřiště
Krásné šilheřovické golfové hřiště tedy vlastně představuje tak trochu raritu. Zatímco jiná golfová hřiště na území české republiky chátrala nebo dokonce zanikla, na území zámeckého parku se v roce 1968 začíná budovat nové golfové hřiště a roku 1970 už se na hřišti koná první ročník Ostravského turnaje. Za to, že se tak stalo, vděčí český golf panu inženýrovi Janu Cieslarovi, pro kterého golf představoval jeho osobní srdcovku.
 golfista ve tmě

Sportovní láska zcela náhodná

  • S tímto sportem se seznámil při lázeňském pobytu v Mariánských Lázních. Tento sport ho natolik uchvátil, že do Mariánských lázní pravidelně cestoval až z Českého Těšína. Jan Cieslar toužil, aby tento překrásný sport mohli hrát také lidé na Severní Moravě a pustil se do boje, který nebyl nepodobný pověstnému boji s větrnými mlýny. Musel bojovat nejen s odporem vůči sportu „buržoustů“ ale především proti úřadům. Jeho snaha byla korunována úspěchem, když v roce 1968 v rámci Tělovýchovné Jednoty Nové huti Klementa Gotwalda vznikl oddíl golfu, jehož se stává Jan Cieslar předsedou a zároveň byla povolena výstavba golfového hřiště.
  • Jan Cieslar hledal dlouho vhodné prostory v Beskydských horách, až se mu nakonec jevil jako ideální místo rozsáhlý šilheřovický park.
  • Kdo trochu zná šilheřovický zámek a nádherné okolí si asi nedokáže představit, o jak silně zdevastovanou záležitost se jednalo v šedesátých letech. Bývalé honosné sídlo hraběte Rotschilda po válce chátralo a krásný zámecký park se postupně měnil v nepoznání v nevábnou pustinu. Jan Cieslar se stal nejen iniciátorem výstavby hřiště, ale nakonec také jeho projektantem. Oproti hřišti v Mariánských Lázních, které patří k těm méně náročným, v Šilheřovicích vzniká technicky náročné hřiště.
  • Díky aktivitě ing. Jana Cieslara severomoravský kraj nejen získává své první golfové hřiště, ale dochází také ke kultivaci zámeckého areálu a postupně s přibývajícími golfovými turnaji také k rozvoji šilheřovického regionu.
  • Dnes na území Moravskoslezského kraje (dříve Severní Moravy) vyrostlo několik golfových hřišť a tento sport se zde těší čím dál větší oblibě. Ale určitě žádný z nich nevyzařuje tak úžasného genia loci jako šilheřovický green.
Šilheřovická golfová srdcovka inženýra Cieslara
Ohodnoťte příspěvek