Laser game. Někteří pedagogové v rámci výuky tělesné výchovy ji dokonce doporučují svým svěřencům pro zpestření, pouhých dvanáct minut se vám může zdát příliš málo, stačí však vběhnout na bojiště a na vlastní kůži vyzkoušet, proč je tento časový limit hraniční.
Pobavit se můžete nejen fádní střílečkou na vše, co se kolem vás hýbe ve standardním potemnělém prostředí. Existují i jiné možnosti, ryze specifické pro některé provozovatele, které ovšem mohou být inspirativní i pro zahájení bojové akce i na jiných místech.
Mlhavé bojiště
Některé herní módy mohou být velice působivé a jedním z těch nejoblíbenějších je mlhavý opar. Hra získá úplně jiný rozměr, alespoň si snadno představíte, jak se asi cítili vojáci druhé světové války na bojištích poblíž mokřadů a rašelinišť, kde se mlha vyskytuje velice často. Mlha zahalí terén až tak, že nepřítele spatříte teprve ze vzdálenosti několika metrů. Opar tvoří nasycené speciální směsi nasycených vodních par a pevného oxidu uhličitého. Jednou z nejtěžších variant může být také noční hra v naprosté tmě a s hudebním doprovodem zesílených basů, která připomíná nasazení zásahové jednotky – to už je ale specialitka pro opravdové nadšence.
Hudební doprovod
Ten bývá klíčovou součástí laser game v Praze a může vám připomínat legendární střílečky z doby, kdy ještě žádné laserové arény neexistovaly. Kdo z vás si ještě vybaví z devadesátých let Tomb Raider, Soldier of Fortune, Descent, Doom II, Quake, má šanci se zaposlouchat do podobných motivů. Hra s hudbou je vždy výraznější a působivější, pro některé týmy se sestavuje dokonce na zakázku. Není žádnou výjimkou, když se na vás spustí muzika z 25 reproduktorů vyzdobených subwoofery.
Herní módy
Většinou se hraje styl „každý proti každému“ – nikdo vás nekryje, neexistuje žádná vhodná taktika. Je to vždy nejtěžší boj doslova na život a na smrt, jaké prožívala řada pěšáků na bojištích poloviny 19. století a v první světové válce – muž proti muži. Této hře se říká Deathmatch, neboli arkádová hra. Pokročilým hráčům, kteří spolupracují v týmech, se doporučuje některá z taktických forem hry, jaká napodobuje těžké boje u Stalingradu, nebo v Ardenách. Cíle hry jsou jasné a průběhy se vždy liší jejich typy, většinou jde o krytí zad a útočné výpady s cílem dobýt nepřátelskou kótu.