Péčeo zdravípředstavuje jeden z významných kulturních aspektů podobně jako třeba písemnictví, keramika nebo způsob pohřbívání. Medicína se rozvíjela už v dobách starověku a nutno říci, že v dobách starověku lékaři byli schopni provádět velmi náročné operace.
Zcela jiná situace nastala ve středověku, kdy medicína v podstatě stagnovala, a trvalo celá dlouhá staletí, než se lékařství znovu začalo rozvíjet. O zdraví lidí pečovaly hlavně porodní báby, které se vyznaly také v bylinkářství a ranhojiči, kterým se také říkalo bradýři. Putovali od města k vesnici a za drobnou úplatu nabízeli ošetření. Kvalita ošetření nebyla valná, a proto mortalita pacientů byla velmi vysoká.
Jinak tomu bylo na blízkém východě, kde naopak medicína kvetla a těšila se vysoké prestiži. I lidé neznalí historie se určitě setkali se jménem Avicena, což je latinská verze jména Ibrahím Ibn Síná, což byl perský lékař a filozof.
Kontrast dvou světů
O kontrastu zaostalého zdravotnictví ve středověké Evropě a vyspělé medicíny na Blízkém východě vypráví velmi obrazně kniha Ranhojič, kterou napsal oblíbený spisovatel Noah Gordon.
Příběh vypráví o muži, který v Anglii působí jako ranhojič. Trhá zuby, léčí rány, amputuje končetiny. Po setkání se skutečným vystudovaným židovským lékařem se rozhodne putovat na blízký východ, aby mohl vystudovat medicínu u slavného Aviceny. Protože křesťanům je studium zakázáno, předstírá že je žid. Příběh je plný dobrodružství, akce a i když se jedná o fiktivní příběh, setkáme se v něm s celou řadou historických reálií.
Kniha Ranhojič je sice rozsáhlá, ale přesto ji přečtete jedním dechem. Pokud snad nejste milovníkem knih, vůbec nic se neděje. Ranhojič se dočkal i fenomenálního filmového zpracování v roce 2013 a můžete si obstarat například DVD s tímto skvělým výpravným filmem.