Přejídání versus hladovění

V současné době se v oblasti výživy můžeme setkat se dvěma extrémy. Nutno říci nezdravými extrémy. Přejídáním a hladověním. Na jednu stranu mezi nejoblíbenější televizní pořady patří ty s tématem vaření, rovněž nejvíce se nakupují kuchařky. Na druhou stranu hned po kuchařkách jsou to knihy o dietách a pořad „Jste to, co jíte“ trhal žebříčky sledovanosti.

Problém naší doby není jen obezita, ale také přemíra přebytků a plýtvání. Dříve se lidé řídili koloběhem přírody. Netýkalo se to jen oblasti setby a sklizně, ale ročnímu období přizpůsobili i životosprávu. V zimě se jedlo méně, protože se neobdělávalo pole, jiná situace nastala na jaro, kdy bylo zapotřebí sklízet. Období sklizně pak představovalo velmi radostné období, kdy si lidé mohli dopřát trochu více než obvykle (slavnosti dožínek).
 

Půst v kontextu přírodního cyklu

Toto dokázali také ritualizovat. Skvělý příklad vidíme například v křesťanském půstu, který začíná v zimě a vrcholí na Velký Pátek. První a poslední den postního období je den velkého úplného půstu, 40 dní mezi je věnován střídmé stravě. Určitě uznáte, že je to vhodné i pro lidský organismus, aby si odpočinul a přirozeným způsobem docházelo k jeho detoxikaci. Samotnému půstů předchází třídenní oslavy plné jídla a veselí známé jako masopust.

Rozhodně bychom se tím měli inspirovat. Dny skromnosti a dny plnosti se mají prolínat. Hladovění nijak neprospívá, stejně tak ani obžerství.
Postní období má ovšem i jiný význam. Například v současné době je toto období spojováno s kontemplací a meditací. Současní věřící lidé postní období neberou tak fundamentálně, ale omezují se nejen v jídle, ale především ve svých zlozvycích (půst od kávy, půst od internetu apod.)
Pomiňme duchovní a sakrální pozadí postního období a podívejme se na přínos tohoto období z hlediska psychohygieny a zdraví
 

  • detoxikace a očista organismu
  • akceptování přírodního cyklu
  • obnovení duchovní rovnováhy
  • lepší vnitřní koncentrace

vnitřní znovuzrození